PŘÍRŮSTEK

V pátek k nám přijel tank. 

Tedy, abych byla přesná, minitank. 

Takže v pátek k nám přijel minitank v bílé dodávce. 

Vlastně je to želva. 

Miniaturní želva, co se pohybuje jako tank. 

Tedy - když se zrovna pohybuje. Zatím spíš stávkuje a pohybujeme s ní my. I když bysme neměly. Ale uznejte sami - pořídíte si mazlíčka, zařídíte mu výběh a on se okamžitě zahrabe pod podlahu domečku a odmítá se ukázat. 

Někteří členové rodiny dokonce odmítli uvěřit, že máme želvu (dle zásady - co nevidím, neexistuje) a její existenci vytrvale popírají.

Tak tedy máme želvu. 

Želvu zelenavou - testudo hermani. Samička. Měří asi 7cm, vypadá jako bombon a jmenuje se Mína. To proto, že žije sto let, tudíž ji podědí Mia a Mia a Mína jsou libozvučná kombinace. 

Na Mínu jsme čekali dlouho. Byla jsem dokonce nucena nakreslit, jak asi bude vypadat.

Ve skutečnosti Mína po příjezdu vypadala takto (u mě v kanceláři na stole):

Doufám, že její vzhled naší péčí neutrpí újmu. 

Je pravda, že jsme ji od jejího ubytování příliš často neviděli (i když já mám tendenci nervózně nazvedávat budku a kontrolovat, jestli nám nevzala kramle, případně ji vynášet na slunce, aby načerpala UV záření, kdykoli zasvítí paprsek sluníčka).

Jsem šťastná, že ji máme. I když nic moc nedělá. 

Skutečnost, že se naše rodina rozšířila o dalšího člena mě uspokojuje. 

Pořádáme s Miu výzkumné výpravy na terasu, hodiny civíme do "výběhu" (dá se říkat prostoru pro želvu výběh?) a čekáme na každý její pohyb či mrknutí očička.

Takže Míno - ať se ti u nás líbí.

PS: k Míně Mia podědí ještě olivovník, který s láskou už 12 let pěstuju. Ta se má ;-)