úterý 30. srpna 2016

MUKA GRAFIKOVA

Aby má grafická tvorba nebyla zcela nahodilá a nekoordinovaná, rozhodla jsem se o prázdninách věnovat 3 týdny grafickému kurzu, kde mě měli zasvětit do znalostí ADOBE produktů a prudce tak zlepšit můj PC um. 

Abych zhodnotila výstupní kvalitu kurzu, začala jsem vyhledávat volná místa v sekci: grafické a DTP práce a 5 sekund po vyjití inzerátu jsem nadšeně zaslala svůj životopis. 

Odepsat pánovi netrvalo dlouho, zkritizoval vzhled mého životopisu (pravda, nascanovala jsem nějaký svůj starý, co jsem našla v šuplíku, ale údaje v něm se již několik let nemění...), zažádal o jeho předělání a nové zaslání + zadal mi úkol: navrhnout etiketu na víno. Dané byly pouze rozměry. 

A tak to začalo.
Drama o několika dějstvích s názvem: Rozhodování váhavého grafika.
Na téma "Víno" mi totiž okamžitě naskočilo asi 50 možných návrhů, lišících se typem vína, názvem vinařství, stylem, zpracováním... 
Jak se rozhodnout? Co je to správné? Co zaujme a ohromí natolik, že budou chtít do týmu mě a jen mě?

To mě paralizovalo na  celý následující den, kdy jsem rozpracovala hned 3 etikety, abych je následně zase zavrhla. 
Něco selhalo na mé grafické neschopnosti a malých zkušenostech v oblasti tisku (jak naznačit spadávku na etiketě ve tvaru medvěda pro  Medvědí krev? Jak nakreslit stejné paprsky u sluníčka na etiketě vinařství Sonnenberg? Jak nakreslit zlaté písmo?)
Něco bylo zamítnuto okolím jako důsledek mé přebujelé fantazie 
 (Vinařství u žíznivého psa by prý nemuselo být správně pochopeno a tak jsem ji ani nedotáhla dokonce)



A tak jsem si dala den oraz a vznikla (na mě lehce konzervativní) etiketa, která ovšem ve výběrku prošla a pošoupla mě do druhého kola. 


No a pokračování? 
Příště. 
Druhé kolo proběhne v půlce záři. 
Ale už skutečnost, že mezi profesionály vybrali i domácího samouka mě neskonale těší. 
Hezký den a na zdraví :-).


úterý 23. srpna 2016

ŠNEČÍ ZÁVODY

Mám slabost pro domečky. A pro pomalá zvířata. Pro pomalá zvířata s vlastním domečkem. Želvy a šneky. 
Mia to zřejmě zdědila. 
A tak když zaprší, posbíráme všechny ulitnatce, co na zahradě vystrčí růžky a pořádáme závody. 
Nebojte se, zcela bezpečné, nikdo se nezraní a taxisův příkop jsme zrušily.





Nešlo odolat, musela jsem si ty roztomilé slizounky s tykadly nakreslit.
 

My se prostě na déšť těšíme.

neděle 21. srpna 2016

ADRŠPACH A TEPLICKÉ SKÁLY


Dovolenou v horách vymyslela Mia, já dodala Adršpach. 
Klaplo to. Oboustranné nadšení. 
Jen těch turistů kdyby bylo míň. 
Snad příště.
Kochejte se.
Byla to nádhera. 

Houby jsme sbírat nestihly, zato jsme si užily borůvek, které nikdo nesbíral, protože všichni koukali po horách.

Ale hlavně jsme si konečně užily jedna druhé.

I kultura byla - Benediktýnský klášter v nedalekém Broumově:



Ani moře mi nechybělo (a to jsem vyloženě vodně-mořský typ). 


O podzimních prázdninách prý jedeme znovu (říkala Mia). 

sobota 13. srpna 2016

NA DNĚ

Tak a je to tu. 
Moje první velká grafická zakázka. 
Pro restauraci v centru Brna.
Jmenuje se Na dně. 
Potřebují potáhnout novou folií cca 10 stolů a můj návrh na potisk majitele zaujal (prý i nadchl). 
Tak snad mu to vydrží ;-).

Já zatím vymýšlím a kreslím na každý stůl jinou grafiku.
Třeba tuhle.
Co vy na to? 



PRÁZDNINY

Měsíc nic. 
Ani čárka. 
Nemám náladu. 
Chybí mi chuť a elán. 
Do psaní, do života, do čehokoli.

Prázdniny utíkají, ale já je nějak nezvládám zaznamenat. 
Ne, že by se nic nedělo.
 Naopak. 
Absolvovala jsem 3týdenní kurz grafiky, víkendy se snažím trávit aktivně (kvůli Miulíně), donutila jsem se dotahovat staré resty a pořídila jsem si jakousi kůru na vlasy (kdo zná mé trčavé páčo, pochopí)... 

Bohužel negativa převládají
- nevzali mě na mé vysněné místo (už v prvním kole, ač tvorbou portfólia jsem strávila několik odpolední a vtipnější motivační dopis by snad nenapsal ani Jára Cimrman)
- dva z mých největších přátel (víc jsem jich v práci ani neměla) a zároveň kolegů, si našli místo jinde (ať se jim daří, ale JAK MĚ TAM MOHLI, SAKRA, NECHAT SAMOTNOU???)
- Ota - pes má vyhřezlou plotýnku a tahá zadní nohy za sebou (bez komentáře)
- potřebuji novou práci, avšak požadavky na pozici grafika v inzerátech jsou tak vysoké, a platy tak nízké, že nechápu, jestli jsem mimo já nebo potenciální zaměstnavatelé (každopádně mi to bere odvahu kamkoli poslat životopis). 

Navíc mám asi krizi středního věku (i když už jsem asi trošku za středem). 

Tíží mě otázky typu "proč" a "na co". 
Nevím co dál ani v práci, ani ve svém životě. 
Odporuji svým nadřízeným, ignoruji požadavky rodiny, nesouhlasím s všeobecně uznávanými pravidly a rebeluji. 
Nepíšu si v práci docházku, doma nežehlím, nechodím do obchodu a odmítám vyskládávat myčku, ignoruji rodinné sešlosti. 
Místo toho do zblbnutí hraju s Miu pexeso, aniž by mě to nějak zvlášť bavilo (ale zatím vyhrávám). 

Spousta věcí a činností mi přijde zbytečná - včetně nakupování, které by mi (dle VŠECH moudrých příruček a návodů jak přežít krizi) mělo zvednout náladu (chápete to - už i utrácení mi přijde zbytečné). 
O oblíbené radě typu: "dejte si čokoládu, přečtěte knihu, napusťte vanu plnou bublinkové pěny" ani nemá cenu psát.
Nevím co s tím, nevím co sama se sebou a ani to mi nevadí... 
Snad to přejde.
Samo.

Tak aspoň přidám pár fotek, aby název příspěvku Prázdniny alespoň trošku odpovídal jeho obsahu. 
Protože, ačkoli mě osobně je všechno jedno a nic mě nebaví, snažím se to před Miulínou maskovat a tak její prázdniny probíhají (aspoň doufám) dle jejích plánů a představ. 






A doufám, že ty vaše taky. 
Já se z toho nějak dostanu. 
Jako ostatně ... jako vždycky ;-)