DOMEČKOVÁ GIVEAWAY

Nějak se mi rozjíždí objednávky na keramiku (díky, díky, díky), kterou poněkud nestíhám vyrábět, ale usilovně pracuju na zlepšení a snažím se, seč to dá.

Takže po výletu do Vídně (obsáhlejší reportáž v příštím příspěvku) jsem mákla a šoulím jeden domeček za druhým.

No a protože investice do nemovitostí se v současné době vyplatí,

předmětem druhé GIVEAWAY budou opět domečky, tentokrát tři a dle vlastního výběru.

Zatím jsou v nevypáleném stavu, ale budu je pozvolna množit a do konce listopadu musí být vypálené, protože na 12 z nich čeká zákazník.

A tři z nich budou pro jednu nebo jednoho z vás. 

Stačí, když napíšete váš e-mail.

Případné sdílení na facebooku nebo na blogu vám přihodí dva domečky navrch (celkový počet pět ;-)).

Takže pište, 15. listopadu vylosuju výherce, kterému posléze (sléza znamená "jakmile budou vypálené") pošlu fotku domečků, aby si mohl vybrat. 

A jak vypadají domečky po vypálení se můžete podívat tady:
https://cz.pinterest.com/kavanzo/houses/

PS: Mína sice hrdinně asistuje, ale není součástí transakce a nikam ji posílat nebudu. 

DESIGNBLOK A KOLOBĚŽKA

Představte si, že pro někoho navrhnete logo, on si s ním nechá polepit koloběžky, vypálit do stupátek a když má dojít na platbu, tak vám oznámí, že logo není na 150% a že není dost sexy (jak vypadá sexy logo?) a že vám ho nezaplatí, protože jde jen o tři čárky připojené ke kolečku a to ON by zvládl taky a pak odfrčí ve svém jaguáru. 

Promrhaný čas a energie pro špatného člověka. 

Nezbývá, než se otřepat, myslet si své a vrhnout se na úspěšnější projekty.

Jako třeba ten pro expozici na Designbloku.

Úžasná šance, o které jsem si nebyla vůbec jistá, že ji zvládnu, ale která dopadla nad očekávání skvěle. 

 Práce pro člověka, se kterým se mi skvěle pracovalo. 

Komunikativní, na stejné vlně a přemírou trpělivosti (času bylo málo, kreslila jsem po nocích v Düsseldorfu, takže jsem byla občas mírně mimo).

Díky za takové klienty.

A výsledek:

Jsem spokojená. 

Já vím, že samochvála smrdí, ale mám prostě radost. ;-)

PLASTY

Moje delší odmlka byla způsobená pracovním výjezdem a 14hodinovou pracovní dobou, která mi neumožňovala věnovat se ničemu jinému, než práci a přežití. 

Jednou za 3 roky se totiž v Düsseldorfu koná veletrh K-Messe, kam se sjedou všichni, co vyrábí z plastů.

Nebudu se příliš rozepisovat o tom, že 90 procent výrobků jsou naprosto zbytečné krámy zamořující planetu a že už samotná výstavařina je plýtvání neuvěřitelným množstvím materiálu a energie (postavíte na 5 dnů expozici, kterou následně zbouráte a veškerý použitý materiál včetně koberců, vyhodíte).

A i když hodně firem vyrábělo z recyklátů, myslím, že by se bez nich dalo obejít a že všudepřítomný, stále se na stáncích opakující motiv zeleného lesa na použité grafice, tuto skutečnost nenapraví.

Nicméně, kdo jsi bez viny, hoď kamenem a tak pouze konstatuji, byla jsem tam, odvedla kus práce a teď se vzpamatovávám.

Takže jen pro představu:

- polepili jsme desítky metrů stěn potištěnou folií,

- našroubovali jsme 280 květináčků s břečťanem, aby vznikl zelený sloup (a pak sledovali, jak břečťan v teple opouští pavoucí, brouci a další obyvatelé, které jsme přesunem vyrušili)

- a další obří grafika lepená ve výšce

- já jsem se snažila vytvořit z nesourodých odpadků výstavku

-  a na závěr jsme nalepili 780 kostiček ve 4metrové výšce do tvaru mapy světa

(počítadla sčítají počet vyrobených plastových tašek v jednotlivých světadílech)

Prostě všude plast, drcený plast, zpracovaný plast, stroje na výrobu plastu a zase plast...

Evropa prý dokáže zpracovat jen 30% vyprodukovaného odpadu. 

Na víc nemá kapacity, stroje ani prostředky. 

Z toho vyplývá, že všechno to třídění je jen nafouknutá bublina. Pokud nebudou vyráběny rovnou ekofriendly obaly, brzy nás plastové vločky, jak rozdrcenému materiálu říkají, zasypou. 

A ani K-messe a jeho iluze o ekologickém zpracování plastu nás nezachrání.

A to je vše z mého dalšího pracovního výletu.

DIVADLO

Dny strašně letí a podzim nastoupil s neuvěřitelnou rychlostí a vypadá to, že se moc dlouho nezdrží.

Z maratonu "práce - Miina škola - domácnost" jsem poměrně dost zničená,

 ale i tak jsem se v týdnu přinutila opravit staré divadlo (zas tak stané není, dostala jsem ho já ;-)) a uspořádat holčičkám divadelní přestavení.

(opravení herci)

Myslím, že největší radost jsem z něj měla já (na Disneyho Sofii první prostě nemám), ale to nevadí.

Jen nevím, co budu dělat, až holky moje vymyšlené blbosti přestanou bavit.