čtvrtek 30. listopadu 2017

ADVENTNÍ PEXESO

Tak a je to tady. 
Adventní pexeso, o které jsem vyhlásila soutěž v minulém příspěvku a nikdo se nepřihlásil.
I přes časový press jsem ho stihla dokreslit.
To mi dává slabou naději, že bych mohla do Vánoc stihnout i další věci, které mám v plánu i když čas tak rychle utíká...
Ale zpět k pexesu.
Je to 12 kartiček, takže krát 2 vychází přesně na počet dnů adventu. Každá má číslo a já k nim chci vytvořit ještě tématické úkoly (což už jsem nestihla, ale vzhledem k tomu, že Mia dostává adventní kalendář na Mikuláše, mám k dobru ještě víkend a až budou, tak je sem můžu přidat).
Kartičky bude mít nastřihané v adventním kalendáři a postupně je bude párovat.
  Nicméně jako pexeso je můžete použít už teď. 
Já jsem je zaslala do tiskárny, takže je budeme mít vytištěné na profi stroji a na tuhém kartonu. 
Vy si je musíte vytisknout sami.
Takže voilá:
 A zadní strana:
Pro lepší rozlišení Vám je můžu poslat mailem.
Pak už jen stačí nastříhat a začít trénovat paměť. 
Aby nám přes Vánoce úplně nezarostl mozek tukem...

Hezký advent od Kavanza.

čtvrtek 23. listopadu 2017

NĚKDO MI ODMAZAL TÝDEN

Když jsem zjistila, že příští týden je firemní vánoční večírek, málem mě to položilo. 
Zase to tak uteklo. 
Ale letos už alespoň svítíme.

 A stíhla jsem dokonce ušít adventní kalendář a pytlík. 
Fotky jsou mizerné, protože jsou z telefonu (kalendář
 byl zabaven dřív, než jsem vybalila foťák.).

 Na každý den mám teď milion plánů. 
Proč nejsou Vánoce v únoru? 
Ale každý rok to nějak zvládnu a všechno nakonec klapne, tak snad i letos Ježíšek všechno stihne :-).

A abych měla něco i pro vás, chystám malé překvapení.
Napište do komentářů, co si myslíte, že vznikne z níže vloženého obrázku. 
Kdo se trefí, ten vzniklou věc obdrží (proto nezapomeňte vložit e-mail). 
Pokud vás bude víc, proběhne losování pod přísným dozorem.
Malá nápověda: obrázků bude víc, jen se na nich ještě usilovně pracuje.
Uzávěrka soutěže je 1. prosince 2014, aby to všechno hezky klaplo.

úterý 7. listopadu 2017

ŠIJU, ŠIJU SI BOTIČKY

Kurz šití jsem objevila přes kamarádku Pavlu a konal se ve Slavkově. 
Dovednost, co jsem ještě nikdy nezkoušela, ač pradědeček byl prý švec (prťavec). 
Nová výzva.
Přes počáteční skepsi mě výsledek víc než uspokojil, i když je to činnost nelehká, ba přímo fyzicky náročná (a to nemluvím o složitých propočtech při výrobě střihu). 



...nožku pěkně obkreslit, dopočítat přídavky, narýsovat středy, naznačit dírky na sešití (už na začátku mi bylo jasné, že moje dírky se nikdy nepotkají, protože napočítat víc jak do deseti je u mě  výkon, kterého nejsem schopna - pečlivost prostě není moje silná stránka).

Vyřezat střih z hovězí kůže, vybrat podrážku (ani rozhodování mi moc nejde)...

 
... podrážku nalepit a trvat si na barvě, co jste vybrali na začátku. Jinak budete celý kurz řešit dilema, jestli botky fialové, červené nebo jakou barvu to vlastně nutně potřebujete k nové kabelce. Vítěznou barvou pak natřít vystřižené díly...


Namlátit průrazníkem dírky a pak už jen šít a utahovat (ruce mě boleli 3 dny - ano, vím, jsem z formy).


A tady je výsledek. Moje vlastnoručně šité bare-foot balerínky. Miluju je.
A chci léto, abych je už mohla provětrat.


Fotka opět ve tmě. 
Nevypadá to, že bych do jara vyfotila něco normálně. 
No co už...
A tady ještě přepečlivá a vrcholně trpělivá paní učitelka Danka, jejíž kurz šití bare-foot botek vřele doporučuju - nejen že si obalíte nožku, ale ještě se nasmějete jako už dlouho ne (tu paličku používá na dirky v botách, ne na kurzisty).  


 

středa 1. listopadu 2017

ZVUKOVÉ EFEKTY - TICHO A TMA

Tenhle nápis byl vždycky na konci v titulcích Banánových rybiček Haliny Pavlovské a pokaždé mě pobavil.

Teď, když mám ticho a tmu (hlavně tu tmu) každý den v 18.00 za oknem, už se tak pobaveně necítím. 

Tak to vypadá, že do jara zase nic moc nevyfotím, protože fotit v tomhle pošmournu prostě nejde. 

A to jsem se chtěla pochlubit podzimní terasou.
Tak alespoň takhle zpoza okna (neumytého):
 A i když mám na terase nachystaný koutek s dekou, polštářky a svíčky, je to jen šméčko. 
Nevím, proč bych měla popíjet čaj ve vychřici, když stejně není nic vidět.

Ano jsem negativní. Chci prostě teplo, světlo a léto. 
Nic víc. 

DLABEME NA TO

Aby to nevypadalo, že u nás není žádný společenský život, vkládám pár fotek z letošního dlabání. Odehrávalo se tentokrát v pohodlí domova, bez výraznějších strašidelných efektů a aktivit - i když ono 5 nezletilých účastníků s nožem v ruce - to už je samo o sobě dost děsivé.



Výsledek jsem nestihla vyfotit. Ale povedly se všechny.
Za odměnu dostali účastníci useknuté prstíky (tentokát ne vlastní).
Chuťově letos trošku pokulhávaly, ale i tak se po nich zaprášilo.


Tak to je pro dnešek z našich luhů a hájů vše. 

Přejeme krásný Halloween.