úterý 7. listopadu 2017

ŠIJU, ŠIJU SI BOTIČKY

Kurz šití jsem objevila přes kamarádku Pavlu a konal se ve Slavkově. 
Dovednost, co jsem ještě nikdy nezkoušela, ač pradědeček byl prý švec (prťavec). 
Nová výzva.
Přes počáteční skepsi mě výsledek víc než uspokojil, i když je to činnost nelehká, ba přímo fyzicky náročná (a to nemluvím o složitých propočtech při výrobě střihu). 



...nožku pěkně obkreslit, dopočítat přídavky, narýsovat středy, naznačit dírky na sešití (už na začátku mi bylo jasné, že moje dírky se nikdy nepotkají, protože napočítat víc jak do deseti je u mě  výkon, kterého nejsem schopna - pečlivost prostě není moje silná stránka).

Vyřezat střih z hovězí kůže, vybrat podrážku (ani rozhodování mi moc nejde)...

 
... podrážku nalepit a trvat si na barvě, co jste vybrali na začátku. Jinak budete celý kurz řešit dilema, jestli botky fialové, červené nebo jakou barvu to vlastně nutně potřebujete k nové kabelce. Vítěznou barvou pak natřít vystřižené díly...


Namlátit průrazníkem dírky a pak už jen šít a utahovat (ruce mě boleli 3 dny - ano, vím, jsem z formy).


A tady je výsledek. Moje vlastnoručně šité bare-foot balerínky. Miluju je.
A chci léto, abych je už mohla provětrat.


Fotka opět ve tmě. 
Nevypadá to, že bych do jara vyfotila něco normálně. 
No co už...
A tady ještě přepečlivá a vrcholně trpělivá paní učitelka Danka, jejíž kurz šití bare-foot botek vřele doporučuju - nejen že si obalíte nožku, ale ještě se nasmějete jako už dlouho ne (tu paličku používá na dirky v botách, ne na kurzisty).  


 

1 komentář: