OČR

Kdyby se zaměstnanci posuzovali podle zameškaných hodiny, byla bych pracovníkem desetiletí. 
Nikdy jsem nebyla nemocná nebo na OČR (tedy nemocná bývám, ale chodím do práce). 

Až včera. 

Dva dny volna s Miulínou. 

Nemocné jsme obě. 

A obě si to užíváme.

 Ale taky trošku pracujeme (já doháním resty, jako vždy).

Takže pro kamarádku kadeřnici:

- vizitky 

 - otevírací doba

a návrh etiket a loga na víno pro kamaráda: 

 

Miulína taky nezahálela (jen trošku):

A tak si říkám, že ty dva dny doma stály za to. 

Cítím se odpočatá, nepadají mi víčka už kolem páté odpoledne a doma máme uklizeno a navařeno.

Příště si ten nával pracovní zodpovědnosti a loajality k firmě důkladně promyslím ;-)