DAKL

Ve školním roce vedu každou středu v místním DDM Dámský klub - DAKL. Založily jsme ho v září a sešla se tam skvělá parta v rozmezí 8 - 65 let (i když letos k nám přibyla ještě v březnu narozená Julinka). 

Tvoříme podle toho, co by se dámám zrovna líbilo. 

A tak jsme vyzkoušely vitráže, mozaiku, šití z kůže, keramiku, malování na hedvábí, modrotisk, výrobu buttonů... 

Díky tomu, že bydlím nedaleko a že si všechny rozumíme, občas se po zavírací době DDM přesuneme k nám a pokračujeme u vína u nás na terase (to už ale nic nevyrábíme).

A protože DDM končí v květnu, včera jsme měly poslední kurz v tomto školním roce. Přes prázdniny se budeme scházet nárazově u nás a v září začneme znovu organizovaně. 

Mám tu naši bandičku moc ráda. 

(Netušíte, jak se fotí ty krásné a vystajlované fotky zahradních večírků? 

U nás okamžitě vzniká chaos. Asi divná paní domácí...).

 

(Náš nejmladší člen, Jůlinka, narozená ve stejný den, jako Mia). 

 Mám prostě štěstí na skvělé lidi. A intenzivně si to uvědomuju.

Díky za to.

(Poprvé jsem dostala kytku ke konci školního roku - jako paní učitelka. 

Mám z ní hroznou radost.)

Tak pokud jste z Brna a rádi/y vyrábíte, můžete se k nám od září přidat. 

PS: Pozitivní vztah k občasnému pití vína vítán. 

KOBALT

Kobaltu jsem propadla. Ve zprávách psali, že rozmach elektromobilů je závislý na těžbě kobaltu.

Tak doufám, že mi ho nevytěží, neměla bych čím malovat.  

 Květináčky jsou k mání u mně na Fleru.

 

PLNOU PAROU VPŘED

 V sobotu, ku příležitosti muzejní noci, parním vlakem ze Zbýšova.

Dítě se potatilo. 

Nijak zásadně mi to nevadí a ráda se přidám.

 Vláčkaři jsou prostě nadšenci.

Tyhle technické detaily miluju: 

 

 Couvej, můžeš, ještě kousek... Dobrý...

ZÁZNAM Z PROCESU

Abyste věděli, čím se teď bavím.
A nebo jen tak pro radost. 
Z vůně dřeva a barev.

A tady - využití kurzu kaligrafie v praxi :-).

 

Srdíčka jsou pro kolegyně do práce, na označení našich nových pracovních židlí. 

Sedící polohy se různě nastavit, tak aby se jim nepletly :-). 

Bohužel poloha "ležící" tam není. 

Ta by se hodila mně.

 

 Hezký den (už je páááátek).

VŠECHNO MÁ SVŮJ ČAS

Říká moje babička a má svatou pravdu. 

Stárnu a tak přestávám všechno hrotit (a poctivě před sebou valím tu hromadů věcí, které bych měla udělat/dodělat/připravit/nachystat/poslat...).

A tak jsem si opravený objektiv (ano, opět mi upadl) vyzvedla po 4 měsících, pileu, kterou mi nabídla Lenka z Brna tady na blogu, jsem si stále ještě nevyzvedla (snad na mě ještě čeká) a keramický domeček pro Ivetu jsem vyrobila do dvou měsíců.

Zato přišel čas pořídit na chalupu pračku, a tak už nebudeme muset jezdit o víkendech jako poláci s plnýma taškama čistého a pak zase špinavého oblečení tam a zpět. 
Mám vyprané oblečení ze všech skříní. Voňavé a na sluníčku usušené (a jsem připravená na ochlazení - všimněte si zimního svetru). 

No a do třetice všeho dobrého... nastal čas vybrat dovolenou.
Volba padla na Malagu. 
Takže za měsíc mě čeká pětidenní dámská jízda (tedy spíš let) s kamarádkou Leonou.
Levné letenky a ubytování přes airbnb. Kdo by odolal. 
Spát budeme zde: 

A koupat se zde: 

Mám v plánu dovézt obří množství španělských ručně malovaných kachliček, jsem zvědavá, kolik jich pojme moje příruční zavazadlo :-).

Reportáž samozřejmě bude, ale až na konci června.

BEZ

Rychlost s jakou letos přišel čas pro sběr a hlavně zpracování výpěstků mě opět překvapil (jako každý rok). 

Nemám nachystané láhve, cukr ani kyselinu citronovou. 

Bezinky však nečekají a naplno kvetou. 

A tak zatím sklízíme, alespoň na sušení. 

Mám však obavu, že než dojde k vaření sirupu, budou plné mšic.

 Ještě, že mám takovou schopnou pomocnici.

  A co vy? Sušíte a vyrábíte sirup?

V TAHU

Každý víkend vyrážíme na chalupu. Mé vnitřní cestovatelské duši to přijde potupné a usedlé, ale moje línější já je spokojené - a zatím vítězí.

Pryč z města do zatuchlé chalupy, kterou se mi nedaří zútulnit, zvelebit ani vyvětrat a přesto ji miluju. 

Tady jsem vyrůstala s babičkou a dědečkem. 

Tady se odehrávaly všechny důležitosti. 

Zdá se, že i návštěvy podléhají jejímu kouzlu a tak je nás tu stále plno.

A naše zarostlá zahrada je skvělé místo na testování mého nového objektivu.

 Obzvláště děti to tady milují...

A tak nedělní návraty do civilizace jsou pro mě horor a těším se, až sem jednou přijedu a už se nevrátím.